pondělí 20. září 2010
8. Odjezd...
Ahoj, dneska je naše poslední noc ve Whistleru :(. Nejradši by jsme tady zůstali. Vyrážíme na poslední dvoutýdenní výlet podívat se znova do Banffu a Jasperu jak to tam vypadá když nejsou zamrzlé jezera a potom na Victoria Island a pokud bude čas tak ještě na skok do USA do Olympic NP. Náš zelený Voyager jsme úspěšně prodali a místo něho koupili bílý ford taurus a doufáme že nám těch 14 dní vydrží. Jedeme už jenom ve třech s Martinem protože Ivo s Evou se vydali cestovat na východ Kanady a USA. Do článku č.3 jsem doplnil fotky z posledních výletů, které jsme ještě stihli. A jak to tak vypadá tak fotky a články z posledního cestování přidáme až z čech. Kdyby nás chtěl někdo přivítat chlebem a solí tak má příležitost 8.10.2010 v 18:00, letiště Mnichov, terminál 1, gate British Airways :))))
pátek 10. září 2010
7. Pečení není mučení...
Práce v pekárně pro Paulu a Marka se zalíbila i mě, takže každý víkend pomáhám vykouzlit a “vyshapovat” (vytvarovat) stovky bochníků chleba, sladké mandlové croissanty, připravit těsta na výrobu cookies, muffinků a koláčů a vyrobit všemožné polevy a krémy. Petr má na starost vážení a mixování směsí na chleba a někdy závěrečné pečení.
Zbytky z trhů si následující dny vždycky rozebereme se souhlasem majitelů domů, často se jimi přejíme už v průběhu pracovního procesu. To nemluvím o věčném uzobávání ořechů, rozinek, čokolády, kokosu a dalších voňavých chutných přísad:)
Poslední srpnový úterní večer se nás, asi 15 zaměstnanců, sešlo v pekárně u velké dřevěné pracovní plochy s připravenými ingrediencemi na pizzu dle vlastní chuti a oslavovali jsme úspěšnou letní sézónu, která ještě pokračuje do začátku října. Bohužel už bez nás. Na konci vlastnoručně vyrobené večeře jsme na zeď pekárny napsali fixou pár vět a už teď víme, že nám vůně pekárny a patlání chleba bude hodně chybět, stejně jako fajn atmosféra, kterou Paula s Markem umí navodit...
Zbytky z trhů si následující dny vždycky rozebereme se souhlasem majitelů domů, často se jimi přejíme už v průběhu pracovního procesu. To nemluvím o věčném uzobávání ořechů, rozinek, čokolády, kokosu a dalších voňavých chutných přísad:)
Poslední srpnový úterní večer se nás, asi 15 zaměstnanců, sešlo v pekárně u velké dřevěné pracovní plochy s připravenými ingrediencemi na pizzu dle vlastní chuti a oslavovali jsme úspěšnou letní sézónu, která ještě pokračuje do začátku října. Bohužel už bez nás. Na konci vlastnoručně vyrobené večeře jsme na zeď pekárny napsali fixou pár vět a už teď víme, že nám vůně pekárny a patlání chleba bude hodně chybět, stejně jako fajn atmosféra, kterou Paula s Markem umí navodit...
pondělí 6. září 2010
6. Naše léto je letos “nice” ale “short”...
24. května pět měsíců od Vánoc nám sněží v Utahu v Bryce Canyonu, sníh nedá pokoj ani v Grand Tetonu a v Yellowstonu, v Anacondě pomalu mrzne a to už máme začátek června. Zbytek června ve Whistleru je chladný a prší. 1. července napadne naposledy 5cm prašanu a Peťa si ho náležitě užije, protože od půlky června pracuje jako lifťák a do 25. července si o pauzách vesele lyžuje na ledovci a domů chodí se spáleným obličejem od sluníčka:)
V 1820 metrech nad mořem v okolí “mé” restaurace začíná odtávat sníh a medvědi se krmí trávou čím dál výš. Srpnové teploty jsou tropické a lidi se opalují u jezer. 31. srpna padá u Roundhousu první sníh s deštěm. Zákazníků je málo a tak obsuhujeme sami sebe (zaměstnance) a hrstku otrlých asiatů a vegetariánských pakistánců.
Září? Teploty ve vesnici jednou kolem 20 jindy jen 13, nahoře už pomalu mrzne, začínají mlhy a často prší a sem tam sněží. Medvědi se chodí ohřát do Roundhousu a hodují ne sladkostech a melounu, asi aby je chladno nedonutilo předčasně hibernovat. Na jeden výjezd jsem už dokonce oblékla zimní bundu, což u mě zase není nic tak neobvyklého:)
V 1820 metrech nad mořem v okolí “mé” restaurace začíná odtávat sníh a medvědi se krmí trávou čím dál výš. Srpnové teploty jsou tropické a lidi se opalují u jezer. 31. srpna padá u Roundhousu první sníh s deštěm. Zákazníků je málo a tak obsuhujeme sami sebe (zaměstnance) a hrstku otrlých asiatů a vegetariánských pakistánců.
Září? Teploty ve vesnici jednou kolem 20 jindy jen 13, nahoře už pomalu mrzne, začínají mlhy a často prší a sem tam sněží. Medvědi se chodí ohřát do Roundhousu a hodují ne sladkostech a melounu, asi aby je chladno nedonutilo předčasně hibernovat. Na jeden výjezd jsem už dokonce oblékla zimní bundu, což u mě zase není nic tak neobvyklého:)
středa 1. září 2010
5. Stěhování zpátky na “staff housing”...
To, že stěhování z nejvyššího patra našeho letního prosluněného apartmánu bude smutné a náročné, jsme věděli, ale že nás čeká alkoholové doupě v přízemí, které jsem pro lepší představu nazvala kobkou, byl ze začátku šok.
Kuchyňská linka byla zavalená špinavým nádobím, skříňky pocákané omáčkami všech druhů, mikrovlnka též, koše přetékaly odpadky, v ledničce se vesele dařilo plísni, místo stolku sloužil pivní sud a přepravka. Tolik plechovek a prázdných lahví od piva jsem viděla jen ve Svěrákových vratných láhvích. Abychom si mohli namazat alespoň chleba a dojít si na záchod, radikálně jsem alespoň vydrhla to základní. Postarší týpek byl na začátku září naštěstí v procesu stěhování se jinam. Po třech dnech si zdárně zabalil a zbyl po něm jen odér a snowboardová bota, kterou za tkaničku zavěšujeme na kliku od dveří, aby se další dva z nás dostali bez otevírací karty “domů”. Máme totiž jenom jednu a já s Martinem tady “jako” nebydlíme:)
Pro ilustraci malé porovnání :)
Kuchyně
Obyvák
Ložnice
Vířivka :)))
Kuchyňská linka byla zavalená špinavým nádobím, skříňky pocákané omáčkami všech druhů, mikrovlnka též, koše přetékaly odpadky, v ledničce se vesele dařilo plísni, místo stolku sloužil pivní sud a přepravka. Tolik plechovek a prázdných lahví od piva jsem viděla jen ve Svěrákových vratných láhvích. Abychom si mohli namazat alespoň chleba a dojít si na záchod, radikálně jsem alespoň vydrhla to základní. Postarší týpek byl na začátku září naštěstí v procesu stěhování se jinam. Po třech dnech si zdárně zabalil a zbyl po něm jen odér a snowboardová bota, kterou za tkaničku zavěšujeme na kliku od dveří, aby se další dva z nás dostali bez otevírací karty “domů”. Máme totiž jenom jednu a já s Martinem tady “jako” nebydlíme:)
Pro ilustraci malé porovnání :)
Kuchyně
Obyvák
Ložnice
Vířivka :)))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)