Naše první orientation (když nepočítám tu v Praze, kdy jsme ještě vůbec nevěděli, že se tady octneme) je v PÁTEK 13.11. ráno ve Vancouveru. Sraz máme u losí hlavy v našem free hostelu a jdeme s Connie z kanadské agentury na velkou procházku nejdřív pro Social Insurance Number, bez kterého by nás nikdo nezaměstnal. Pak to bereme do banky, kde si zařizujeme účet, bez kterého by nám neměly kam přijít peníze. A taky dostáváme Info o kanadské simce, bez které by nám nemohl zaměstnavatel zavolat, že si nás váží a že jsme zaměstnanci měsíce (roku:))
Pak ještě kartička pojištění a jsme ready na nehody a náhody!
Naše druhé orientation se už koná přímo ve Whistleru v obrovské aule pro několik stovek zaměstnanců. Každý v Kanadě se zřejmě narodil jako řečník, radost poslouchat. Aby nás donutili ke koncentraci, rozhazovali po správných odpovědích na dotazy bonbóny do hlediště. Videa budily úžas. Hlavně ty, který poukazovaly na to, jak si máme naplno užívat práci a hory a další jak to dopadá, když to přeženeme a rozbijeme svoje těla na svazích, případně se zraníme v práci…
Poslední povinné školení se jmenuje „Food Safe“. Osm hodin posloucháme Jamese, který nás má naučit upravovat a servírovat jídlo tak, aby se z něho nikdo neotrávil…jak se neopařit, neříznout, jak neuklouznout na podlaze, jak nedostat zásah dveřmi lednic a mrazáků…taky se všichni stydíme, že nedodržujeme zásadu 30-ti sekundového mytí rukou po použití toalety a zbylý čas se snažíme o profi krájení mrkve. Nikdo z nás se ovšem profi necítí:) Náročný den je zakončený testem.
Žádné komentáře:
Okomentovat