První týden ve Whistleru, kdy jsme s Peťou ani jeden nepracovali, jsme nakoupili jako křečci do zásoby základní potraviny pro přežití – těstoviny, rýži, tuňáky, polévky v konzervách a pytlících, máslo, jejich toustový chleba (po tom českém se nám stýská a duši bychom zaprodali i za malou patku:) jogurt, horkou čokoládu a máslo. Fantazie na stále nové kombinace a chuťové variace nám po pár dnech došla, tak jsme postupně dokupovali cokoli, co se vyskytlo ve slevě. A po pár týdnech jsme to sabotovali úplně a hýčkáme si chuťové buňky i pivem, vínem a já konkrétně kyblíkama zmrzlin. Jednou jsem vezla tu čtyřlitrovou porci na vleku a vedle mě seděl instruktor lyžování ze Švýcarska, který se smál nad mou poznámkou, že jsem ve Whistleru 5 týdnů a tenhle kyblík si vezu do mrazáku už potřetí:)
Je třeba se po tak náročné práci odměnit! K tomu přispívají i tzv. „left overy“, které si nosím z práce domů, když tedy něco zbyde. Ze zdravotních důvodů nesmíme odnést žádné zbylé maso a těstoviny, a nebo tam musí být dobrý okecávač, který udělá na supervisora smutné oči. Jako třeba Josh z Austrálie, díky kterému jsem si domů jednou odnášela i ryby i těstoviny...a protože já mám jídlo zdarma v práci, Peťa má chuťové pohárky obohaceny o sendviče, pizzu, záviny k snídani,....cookies a muffinky mi nechavá:)
Žádné komentáře:
Okomentovat