Dnešní ráno patří mezi naše nezapomenutelné zážitky. Po šesté hodině vylézáme po schodech vytesaných do skály na vyhlídku „Moro Rock“, odkud vidíme celé horské údolí a panoramata částečně překryté mlžným závojem a osvícené vycházejícím sluníčkem. Trávíme tu snad hodinu a pořád nejsme nasyceni tou krásou. Marně přemlouváme Iva, aby se s námi šel vyfotit na balvany těsně před srázem. Už dávno respektujeme jeho strach z výšek, ale stejně nám to nedá:)
Další zastávkou je největší strom na světě „General Sherman Tree“, u kterého nejsme už ani trpaslíci, ale blechy:) Sjíždíme dolů serpentinami, které neberou konce, směrem na Bakersfield a Death Valley. Okolí stále více vypadá jako poušť. Jediné, co tu roste, jsou nízké keře a zakrslé stromy „Joshua Trees“. Na rovné silnici máme najednou podezřelý pocit, že auto divně drncá. Už dávno jsme si zvykli na podivné zvuky. Než jsme ale stačili vymyslet zase nějakou novou teorii, ozvala se rána a pak jsme jen se zatajeným dechem sledovali, jak se Ivo snaží zkrotit auto a zastavit u krajnice. Pneumatika nebyla píchlá, ale doslova rozstřelená na kusy!!!
Zjišťujeme, že rezervní je pro změnu měkká i na dojezd k nejbližšímu servisu, kterých je samozřejmě v poušti přehršle:) Martin s Ivem stopují, a když už se to zdá beznadějné, zastavují jim tři dobré duše v důchodovém věku a vezou je i s rezervní gumou na nejbližší benzinu. Ivo v autě málem nechává batoh s pasy a veškerými dolary, takže mu ze srdce padají balvany, když si v poslední chvíli vzpomene.
Jedeme několik desítek kilometrů zpátky do městečka „Ridgecrest“, kde nám borci mění gumu těsně před koncem směny. Za odměnu si kupujeme zmrzlinu (a někteří rovnou pivo), abychom se psychicky uklidnili. Nocleh hledáme v krásném westernovém městě „Lone Pine“ pod druhou nejvyšší horou USA „Mount Whitney“ (až po „Mount Mc.Kinley na Aljašce). V prvním kempu jsou už zabydlení bezdomovci, takže jedeme do žlutých skal a stavíme při slabší vichřici stan na písku. Popíjíme vínko na kamenech a sledujeme Ivův a Martinův kungfu fingovaný zápas:) Vichřice mezitím sílí, takže já zalézám do vozu a ostatní se snaží usnout ve stanu, který jsme pro jistotu přivázali k autu:)
Žádné komentáře:
Okomentovat