Martinovi se na Vegas nejvíce líbí pozorovat lidi a jejich lacinou americkou konverzaci posilněnou alkoholem a taky, že se všichni „dress up and go out and having the fun“ za každou cenu:)
Iva uchvátil pokrový stůl a taky obraz slečny v minikoktejlkách, která přebrala a stylově zvrací na rohu eskalátoru...
Evča je nadšená z osvětlené fontány vlnící se v rytmu hudby a z kasina „Paris“...
Peťa je ohromen stovkami krupiérů důchodového věku...
A já jsem do děje vtáhnutá omamující atmosférou a skutečností, že ve Vegas se (někdy) plní sny...
Budíček se tentokrát posouvá na neurčito. Dle času státu Nevada máme být dokonce o jednu hodinu posunuti, čímž se řídí po celý zbytek zájezdu jen Ivo:) Projíždíme starý vegaský downtown, skromnější na kasina, naopak bohatý o svatební altánky. Přehrada „Hoover Dam“ je zajisté jednou z velkých betonových staveb Ameriky. Mnohem krásnější je ale přejezd Utahem do národního parku „Zion“. Levé zadní kolo podivně drkotá, tak kupujeme pro jistotu dvě nové gumy, ať si zbytečně nezvyšujeme tlak. V Zionu jedeme vyhlídkovým busem do kaňonu, na jehož konci se procházíme podél řeky a při výjezdu skoro potmě vylézáme na skálu, odkud je nádherný rozhled.
Potmě přijíždíme do kempu, kluci si vylepšují stanové časové skóre, které následně vínem bujaře oslavujeme. Ivo přichází s dalším vtipem a obohacuje nás o maďarskou slovní zásobu. (včela = seremed, vosa = neseremed, čmelák = neseremedturbo).
Žádné komentáře:
Okomentovat