Bod nasycení...

Sněží velké vločky jako v prosinci, ale za chvíli už vykukuje sluníčko. Vyrážíme na sever po jedné z nejkrásnějším silnic na světě „Icefield Parkway“ do národního parku „Jasper“. Lezeme 350 metrů převýšení na hřeben „Wilcox Pass“ a pokračujeme dál až do zasněžených plání. Užíváme si výhled na ledovec „Athabasca“, který následně zkoumáme blíž od jeho čelního splazu. Když jsem se narodila, měl tak o 100 metrů víc.
Po cestě do města „Jasper“ zažíváme všichni nasycení přírodou. Přesycení nastává v okamžiku, kdy vedle silnice zahlédneme černého medvěda, který nerušeně přežvykuje trávu a nás si ani nevšímá.
Protože je otevřený jenom jediný kemp široko daleko, bez odmlouvání platíme 8 dolarů a ohříváme se v boudě u kamen. Jsme všichni nějací zatuhlí, tak nás Martin, coby učitel tělocviku, učí protahovací cviky na záda (dlouhý, široký, s čepicí, s ušima, vlajkonoš, hostinský, andělíček – pro zájemce vysvětlím a předvedu osobně:)

Wilcox Pass poblíž Columbia Icefield