Zpátky na Bali

Po předchozích negativních zkušenostech se smlouváním na Lomboku si zařizujeme organizovanou cestu zpátky na Bali do Ubudu. Indonésani jsou odborníci na chaos, takže i organizovaná cesta může probíhat dezorganizovaně. Na trajektu se bavíme naivitou čtyř slečen, které nechali čtyři nosiče odnést jejich zavazadla až na palubu lodi a teď se diví, že po nich dotyční něco chtějí. Slečny se brání tvrzením, že si žádnou cenu dopředu nedohodli a že tedy ani nehodlají nic platit. Reakce místňáků je překvapivě hlasitá, takže o celé situaci ví za okamžik celá loď. Naháněči se po chvíli rozhodují i k činům a snaží se zaklíněná zavazadla odnést z lodi ven. To už jsou hlasité i dívčiny a poplašeně vytahují, ne zrovna drobné, z peněženek!
Loď povážlivě houpe, takže s radostí vylézám a podrobuji se kontrole balijských strážníků, kteří si mohou udělat čárku za dnešní den. Jakožto turisté jsme podezřelí, že si z Lomboku přivážíme všudypřítomné „magic houbičky“.
V Ubudu si hraju na smlouvání s místními trhovkyněmi a Peťa mezitím shání ubytko. Po dlouhé době i s teplovou vodou! Jdeme si dát tuňákový steak do naší oblíbené restaurace, kde nám navíc zapomínají naúčtovat jedno pivko. No není v tom Ubudu krásně?:)